Lázně

Atraktivity regionu

Muzeum země kladské v Kladsku
- Kladsko
  Muzeum sídlí v bývalé jezuitské klášterní škole, která vznikla v letech 1622-1754 propojením pěti domů. Od dokončení východního křídla v letech 1753-1754 se jeho podoba nezměnila. Po rekonstrukci v letech 1978-1986 se budova stala sídlem Muzea země kladské. Mezi nejkrásnější interiéry muzea patří knihovna v bývalém refektáři, koncertní sál (původně kaple sv. Aloise), Zlatý salón, konferenční sál a barokní schodiště. Z mnoha sbírek muzea je nejobsáhlejší kolekce slezských hodin, sbírka cínových předmětů, mincí a uměleckého skla. Muzejní knihovna vlastní zajímavou sbírku regionální literatury (více než 7 000 svazků). V muzeu se konají přednášky, muzejní lekce, koncerty a vernisáže.
  www.muzeum.klodzko.pl/
Kladská pevnost a podzemní chodby
- Kladsko
  Jednou z nejzajímavějších a nejcharakterističtějších památek města Kladska je evropsky proslulá Kladská pevnost, postavená na kopci zvaném Forteczna Góra v nadmořské výšce 369 metrů. Její počátky sahají do 10. století, kdy zde začal vznikat hrad, jehož opevnění bylo do 17. století mnohokrát rozšiřováno. Od roku 1622, kdy město dobyla rakouská vojska, se původní hrad začal postupně měnit ve vojenskou pevnost. V roce 1742 se město i pevnost dostaly pod pruskou nadvládu. Král Fridricha II. Veliký nechal tehdy pevnost rozšířit, v důsledku čehož byly zbořeny zbytky původního renesančního hradu, kaplí i kostela. Podzemní chodby kolem hlavní pevnosti jsou vybudovány v několika úrovních, ve dvou obvodech a jejich celková délka činí 40 km, z čehož 1 km je zpřístupněn k prohlídkám. Zpřístupněná část opevnění představuje jen 10 % obranného objektu, který je tvořen podzemními labyrinty minérských chodeb a lapidáriem. Podzemní průchody, chodby a sklepení pocházejí z různých období, ty nejstarší představují zbytky středověkých klášterních sklepů a renesančního hradu. Nejvíce kasemat a chodeb však bylo postaveno v 18. a 19. století. Z pevnosti se otevírá krásný výhled na město a jeho okolí. Při dobré viditelnosti je z vyhlídkového bastionu vidět 40 km vzdálený Králický Sněžník, Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) a pohoří obklopující Kladskou kotlinu.
  www.dawneklodzko.pl/index.php?kat=o_klodzku&side=klodzkie_zabytki&nr=1
Gotický most sv. Jana v Kladsku
- Kladsko
  Gotický most je jednou z nejcharakterističtějších památek města Kladska. Spojuje staré město s historickou částí zvanou Písečný ostrov (Wyspa Piasek). Počátek výstavby mostu je datován různě. Podle jednoho zdroje byl postaven v roce 1281. Toto datum bylo vytesáno pod sochu Krista na kříži. Neshoduje se však s pozdějším záznamem v kronice Georga Promnitze. Most sv. Jana nad říčním kanálem Młynówka, lidově nazývaný most Veita Stosse (Wita Stwosze), je často přirovnáván ke Karlovu mostu v Praze. V průběhu staletí byl mnohokrát zpevňován a upravován (např. v období husitských válek 1428-1434) a prošel několika opravami (od 17. století celkem čtyřmi). V roce 1655 byla na mostě umístěna první z barokních votivních soch, které nechali zhotovit zdejší měšťané a šlechta. Celkem most zdobí šest soch: Pieta (Panna Marie s tělem Krista), sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. František Xaverský, Kristus na kříži a sv. Trojice s korunováním Panny Marie.
  www.dawneklodzko.pl/index.php?kat=o_klodzku&side=klodzkie_zabytki&nr=2
Podzemní turistická trasa Tisíciletí polského státu v Kladsku
- Kladsko
  Jedna z nejzajímavějších podzemních turistických tras v Polsku byla zpřístupněna veřejnosti 4. prosince 1976. Vede rozsáhlým systémem starých sklepů a chodeb pod historickou částí města Kladska, který tvoří několik pater pod úrovní ulic. Trasa má délku přibližně 600 m. Vchod do podzemí se nachází v ulici Zawiszy Czarnego a východ v ulici Grodzisko u Kladské pevnosti. Část podzemí zpřístupněná veřejnosti je osvětlená. Nachází se zde několik historických expozic - můžeme si prohlédnout starou pec, studnu, model francouzské gilotiny a popravčí sekeru.
  www.klodzko.pl/klodzko/klodzko_15/index.php?option=com_content&view=article&id=66:podziemia&catid=48:zabytki&Itemid=100
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku
- Kladsko
  Farní kostel v Kladsku se řadí svým architektonickým řešením a bohatou výzdobou a zařízením interiéru mezi nejvýznamnější sakrální stavby v kladském výběžku i celé oblasti Sudet. Je to také jeden z největších kostelů na tomto území. Je 62 m dlouhý a 22 m široký. Za dobu své existence několikrát měnil majitele, což přispělo k jeho výjimečnosti. Stavba kostela byla zahájena pravděpodobně již v roce 1194, avšak základní kámen byl položen až v roce 1344 z iniciativy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V 16. století byla dokončena výstavba severní, tzv. Černé věže. Spolu s 16. stoletím skončilo období výstavby kostelů v gotickém slohu. Proto farní kostel v Kladsku, jehož výstavba trvala několik staletí, není stylově jednotný. Některé jeho části vznikly později - v 17. století. Jedná se o zakristii, kapli a galerie v bočních lodích. V 18. století interiér kostela obdržel barokní zařízení a výzdobu. Do 19. století kostel obepínala hřbitovní zeď, ze které se do dnešní doby zachovala pozdně barokní brána zvaná Černá se sochami tří svatých.
  www.jezuici.pl/klodzko/
Historická terasovitá zástavba Bystrzyce Kłodzké
- Bystrzyca Kłodzka
  Město se rozkládá na úbočí kopce svažujícího se strmě ke korytu řeky Kladské Nisy. Nejpůsobivější pohled na jeho terasovitou zástavbu se otevírá od mostu, po kterém vede příjezdová silnice od města Międzylesie. Ze středověkého opevnění města se dochovaly části městských hradeb, Rytířská věž, Vodní brána a Kladská bašta. Zachovalo se rovněž středověké urbanistické uspořádání: čtyřboké náměstí s pravoúhle vedenými ulicemi, jehož umístění na svahu usnadňuje odvádění vody. Uprostřed náměstí stojí radnice, vybudovaná v 16. století a později mnohokrát přestavovaná (původní je pouze věž). Vedle radnice stojí pěkné sousoší sv. Trojice, zhotovené sochařem A. Jörgem. Zajímavou památkou, připomínající způsob výkonu trestů v rámci městského práva, je kamenný pranýř z roku 1556. Původně stál na Rynku (hlavním náměstí) před radnicí, odkud byl počátkem 19. století byl přemístěn na Malé náměstí.
  www.bystrzycaklodzka.pl
Muzeum zápalek v Bystrzyci Kłodzké
- Bystrzyca Kłodzka
  Je to jediné muzeum svého druhu v Polsku a patří do nevelké skupiny muzeí na světě, které se věnují ohni, zápalkám a zapalovačům. Podobná muzea působí v Sušici, ve švédském Jönköpingu a v Londýně. Muzeum je umístěno v objektu bývalého evangelického kostela a farní školy. Obě budovy pocházejí z let 1821-1822 a jejich současný vzhled je výsledkem přestavby po požáru, který město postihl v roce 1823. Bystrzycké muzeum zápalek (Muzeum Filumenistyczne) bylo založeno v roce 1964 z iniciativy občanů města, členů Klubu přátel Bystrzyce Kłodzké a vedení místní továrny na zápalky. Jeho vznik souvisí s dlouhou tradicí výroby zápalek v tomto městě. Muzeum vlastní bohaté sbírky nástrojů k rozněcování ohně, zápalkových krabiček a nálepek z různých částí světa. Samostatná expozice je věnována historii města a okolí.
  www.muzeum.filumenistyka.pl
Vodopád na říčce Wilczka v Międzygórzi
- Międzygórze
  Přírodní rezervace "Wodospad Wilczki" (vodopád na říčce Wilczka) byla vyhlášena v roce 1958. Nachází se v nadmořské výšce 570 m a zaujímá území o rozloze 2,86 ha. Předmětem ochrany je nejvyšší (původní výška 27 m) vodopád v polské části Sudet s malebným úzkým korytem říčky Wilczka, vyhloubeným v růžové žulorule. Povodeň v roce 1997 snížila horní hranu vodopádu o 7 m a současně prohloubila koryto řeky, což tomuto místu dalo nový, neméně zajímavý vzhled.
  www.bystrzycaklodzka.pl
Historická zástavba osady Międzygórze v tyrolském a norském stylu
- Międzygórze
  Horská osada Miedzygórze (Mezihoří), plnící funkci klimatických lázní, leží v nadmořské výšce 570-750 m, na úpatí masivu Králického Sněžníku, v úzkém údolí na soutoku říčky Wilczka a potoka Bogoryja. Obklopená vrcholy Smrekowiec, Igliczna a Szeroka Kopa, byla po staletí ukryta uprostřed hor a hlubokých lesů. V roce 1840 koupila zdejší panství princezna Mariana Oranžská, která Międzygórze proměnila ve vyhledávané rekreační a turistické středisko. Téměř všechny dochované budovy v Międzygórzi si zasluhují památkovou ochranu, neboť tvoří jedinečný soubor staveb s výraznými rysy tyrolských a skandinávských stylů lidového stavitelství s charakteristickými balkony obepínajícími celá patra a bohatě vyřezávanými rámy oken a dveří.
  www.bystrzycaklodzka.pl
Pohádková zahrada v Międzygórzi
- Międzygórze
  Pohádková zahrada (Ogród Bajek) v Międzygórzi (Mezihoří) leží v nadmořské výšce 780 m mezi horskými vrcholy Toczek a Igliczna, na žluté značce vedoucí z osady Międzygórze ke kostelíku Panny Marie Sněžné. Její rozloha činí 0,23 ha. Založil ji po první světové válce místní lesník Isidor Kriesten, který z kořenů, šišek a kůry zhotovil první pohádkové postavy. Současní návštěvníci zahrady si zde mohou prohlédnout Červenou karkulku, Kozlíka Popletu, Ježibabu, Jeníčka a Mařenku, Sněhurku s trpaslíky a spoustu dalších hrdinů ze známých pohádek. K Pohádkové zahradě lze dojít z Międzygórze přes horskou louku Polana Śnieżna nebo cestou za penziónem Sarenka a dále po červené značce.
  www.pttkmiedzygorze.ta.pl
Muzeum papírenství v Dusznikách Zdroji
- Duszniki Zdrój
  Muzeum papírenství v Dusznikách Zdroji je jediným profesionálně vedeným muzeem tohoto druhu v Polsku, které se zabývá širokou problematikou související s papírenstvím. Shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje sbírky z dějin papírenství, tiskařství a dějin lázeňského města Duszniki Zdrój. Zajímá se také o uměleckou produkci využívající papír a spolupracuje s umělci, kteří se touto tvorbou zabývají. Známa je také vzdělávací a vědecko-výzkumná činnost muzea. V současné době se muzeum řadí mezi nejdůležitější turistické objekty v Kladsku. Počet návštěvníků překračuje 50 tisíc osob ročně.
  www.muzpap.pl
Chopinův dvůr v Dusznikách Zdroji
- Duszniki Zdrój
  Chopinův dvůr byl postaven v letech 1802-1805 jako společenský dům, kde se soustřeďoval kulturní život tehdejších lázní. Stavbu provedl tesař Kretschmer se zedníkem Stillerem podle projektu architekta H. Geisslera. V roce 1888 byl na severní straně přistavěn kulečníkový sál. V roce 1826 zde koncertoval Fryderyk Chopin. Dvůr stojí v lázeňském parku nedaleko řeky Bystrzyca Dusznicka. Často se v něm konají klavírní koncerty, divadelní představení, lázeňské koncerty, hudební večery a výstavy. Chopinův dvůr je také místem, kde každoročně probíhá Mezinárodní Chopinův festival.
  www.duszniki.pl
Zieleniec
- Zieleniec
  Ve vesnici Zieleniec se nachází známé středisko zimních sportů s 22 lyžařskými vleky, lyžařskou školou a půjčovnami lyžařského vybavení.
  www.zieleniec.pl
Rozhledna na vrcholu Wapniarka v Żelazně
- Żelazno
  Na vrcholu Wapniarka u vesnice Żelazno postavil v roce 1925 tamní oddíl turistické organizace GGV rozhlednu na místě původní vyhlídkové věže, kterou zničil požár způsobený bleskem. Ani tato rozhledna se však nedochovala. Zbyl z ní pouze betonový základ. K obnovení rozhledny došlo v roce 2007. Je z ní nádherný výhled na panoráma Kladské kotliny, město Bystrzyca Kłodzka a pohoří Góry Bystrzyckie.
  www.gmina.klodzko.pl/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=104
Soubor poutních kaplí v Szalejowě Dolním
- Szalejów Dolny
  Tento barokní soubor tvoří kaple sv. Anny, kterou nechal postavit v letech 1731-1732 rektor jezuitské koleje Gottfried Wedingen, a zpovědní kaple sv. Marie z roku 1734. Szalejów Dolny se na počátku 18. století řadil k nejznámějším poutním místům v Kladském hrabství a konkuroval se sousední vsí Stary Wielislaw.
  www.gmina.klodzko.pl/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=97
Lázeňský park v Kudowě Zdroji
- Kudowa Zdrój
  Centrálním místem v Kudowě Zdroji, navštěvovaným turisty i lázeňskými pacienty, je lázeňský park. Byl založen v 18. století v místě vývěru minerálních pramenů na úpatí kopce Parkowa Góra. Největší rozkvět zaznamenal ve 20. letech 20. století. Bohatou flóru, měnící se podle roční doby, zde tvoří agáve, kaktusy, opuncie, dračince, cyklasy a rododendrony. Sestoupíme-li do lázeňského parku cestou od ulice Zdrojowa, procházíme nejprve kolem tzv. Pijalni, neboli haly k pití minerálních léčivých vod, na níž navazuje koncertní sál. Uvnitř této budovy si stojí za pozornost nástěnné malby od A. Molnara, znázorňující Dolní Slezsko na počátku 20. století. Na protější straně, na pozadí kopce Parkowa Góra, spatříme budovu sanatoria Zameczek, postavenou v roce 1772. V průčelí parku stojí monumentální budova sanatoria Polonia s Lázeňským divadlam S. Moniuszka. Vedle sanatoria Polonia se nachází moderní Aqua Park.
  www.kudowa.pl
Muzeum hraček Bajka (Pohádka) v Kudowě Zdroji
- Kudowa Zdrój
  Vydejte se na cestu do krajiny dětství. Vzpomínky na ten krásný, bezstarostný čas ukazují, jak důležitou roli v životě každého člověka plní hračky. Ať už jsou plyšové, z porcelánu, hlíny nebo třeba litinové, plechové či cínové, vždy vyvolávaly a vyvolávají příjemné pocity. Sbírka hraček z 19. a 20. století, shromážděná Marií a Miroslavem Ozierańskými, nabízí možnost zajímavě strávit volný čas v rodinném kruhu.
  www.kudowa.zdroj.pl/bajka/
Pohyblivý betlém v Czermné u Kudowy Zdroje
- Czermna/Kudowa Zdrój
  Ve stavení, které je příkladem tradiční sudetské architektury přelomu 19. a 20. století, můžeme obdivovat dílo místního lidového tvůrce Františka Štěpána - ručně poháněný pohyblivý betlém s 250 figurkami, v němž jsou ztvárněny scény ze života pastýřů, měšťanů a narození Ježíše Krista. V letech 1930-1938 autor betléma postavil navíc dřevěné varhany s 270 píšťalami a 10 rejstříky. Dílo Františka Štěpána je příkladem mimořádného zaujetí a trpělivosti na cestě k vysněnému cíli.
  www.kudowa.pl
Kostnice v Czermné u Kudowy Zdroje
- Czermna/Kudowa Zdrój
  Interiér kaple je obložen 3 tisíci lidských lebek a holenních kostí. Je to jediný objekt tohoto typu v Polsku a jeden ze tří v Evropě. Kostnice je velkým společným hrobem obětí slezských válek z let 1740-1742 a 1744-1745 a epidemií z 18. století. Pod podlahou se nachází dalších 20-30 tisíc lidských kostí. Kaple byla postavena v roce 1776 z iniciativy faráře Václava Tomáška. Shromáždění, dezinfekce, impregnace a uložení ostatků v kapli mu trvalo 8 let. Kostnice je výjimečným obrazem pomíjivosti a křehkosti člověka. Jsou v ní společně uloženy ostatky celých rodin, přátel i nepřátel. Jednou do roka, o půlnoci ze 14. na 15. srpna, se zde slouží mše za všechny, kteří jsou v ní pohřbeni, jakož i ty, kteří zemřeli na následky nemoci nebo úrazu.
  www.kudowa.pl
Stezka mizejících řemesel, hrnčířská dílna a ptačí mini zoologická zahrada v Czermné u Kudowy Zdroje
- Kudowa Zdrój
  Muzeum pod širým nebem (200 metrů od kostnice v Czermné) představuje hrnčířské, mlynářské a kovářské řemeslo, která jsou v současnosti stále vzácnější. V ptačí mini zoologické zahradě se můžete setkat s pštrosy, bažanty a s exotickými druhy drůbeže. Každý den kolem 10. hodiny dopolední je pro návštěvníky připravena ukázka pečení chleba tradičním způsobem v peci, podle staré receptury. Hrnčířská dílna nabízí možnost seznámit se s technikami výroby keramického nádobí a vytvořit si vlastní výrobek.
  www.kudowa.zdroj.pl/wiatrak/
Muzeum lidové kultury Sudet
- Kudowa Zdrój
  Na horském svahu v zaniklé osadě Pstrążna je zřízen skanzen. Jsou v něm soustředěny ukázky lidové architektury a kultury Sudet (venkovské chalupy, zvonice, hostinec, kovárna). V létě se zde pořádají pikniky spojené s ochutnávkou domácího chleba se sádlem, brambor pečených v ohništi a dalších lidových pochoutek.
  www.skansen.kudowa.pl/
Muzeum žáby v Kudowě Zdroji
- Kudowa Zdrój
  První polské muzeum, které se věnuje žabám v jakékoli podobě, sídlí v budově Ředitelství Národního parku Stolové hory. Základem expozice jsou sbírky, které muzeum získalo z Berlína od sdružení Kudowa & Kultur. V muzeu se nachází více než 3000 exponátů z téměř 20 zemí světa a 6 kontinentů
Národní park Stolové hory
- Kudowa Zdrój
  Jednou z největších turistických atrakcí Sudet jsou Stolové hory. Pro své mimořádné přírodní bohatství byly vyhlášeny národním parkem. Stolové hory se táhnou od údolí řeky Bystrzyca Dusznicka na severozápadě, až po hřbet Zawory v oblasti Mieroszowa a Krzeszowa. Jejich celková délka činí 42 km. Severovýchodní hranici tvoří řeka Stěnava a západní hranici údolí řeky Metuje a jejího pravobřežního přítoku - potoka Jívka. Stolové hory jsou jediným tabulovým pohořím v Polsku, tvořeným pískovci z období svrchní křídy, ležícími ve dvou hlavních vrstvách. Pískovce tvořily mořské dno, které se v důsledku horotvorného procesu zvedlo o několik set metrů. Mezi nimi se vyskytují ložiska nepropustných slínů.
  www.pngs.com.pl/
Rezervace Bludné skály (Błędne Skały)
- Karłów
  Bludné skály tvoří jedinečný skalní labyrint na vrcholu hory Skalniak (915 m n. m.), vzniklý erozním působením vody a větru na svrchněkřídové pískovce s různou odolností vůči větrání. Rezervace se nachází na území Národního parku Stolové hory. Z Kudowy Zdroje k ní lze dojet po silnici nebo dojít pěšky po červené značce (cca 2,5 hod. chůze). Mezi mohutnými skalami je v prostoru o rozloze 21,14 ha vyznačena neobyčejně zajímavá prohlídková trasa vedoucí úzkými rozsedlinami mezi skalami. Výška skal se pohybuje v rozmezí 6-8 m. šířka je průchodů mezi nimi je různá - místy činí pouze necelých 20 cm. Trasu lze absolvovat i v dešti, neboť jeji část trasy vede pod skalními "deštníky". Jednotlivé skály mají roztodivné tvary - připomínají stůl, baštu, houbu nebo tunel. Podle toho jsou i pojmenovány: Skalní sedlo, Kuří noha, Labyrint, Tunel, Velký sál. Podobně zvětralé skály se v Polsku nikde jinde nevyskytují. Na jedné z nich, nazývané skalní pohár, je vytvořena vyhlídka. Je z ní vidět vrcholy Velká a Malá Hejšovina (Szczeliniec Wielki, Szczeliniec Mały), Broumovskou vrchovinu, obec Machov a za dobré viditelnosti i Krkonoše. Přírodní rezervace zde byla vyhlášena v roce 1957. Průchod labyrintem trvá cca 35 minut.
  www.sudety.net.pl/?p=productsMore&iProduct=20
Kamenný železniční viadukt v Lewině Kłodzkém
- Lewin Kłodzki
  Žalezniční viadukt v Lewině se svou délkou 120 m a výškou 27 m řadí k největším železničním stavbám v Dolním Slezku. Po vybudování v roce 1903 umožnil železniční spojení Lewinu s městy Duszniki Zdrój a Kladsko (Kłodzko). V roce 1905 byl zprovozněn další úsek trati: Lewin - Kudowa Zdrój. V současné době trať bohužel není v provozu. Připomíná ji tento krásný viadukt, postavený podle projektu italských inženýrů, který velkým obloukem zapadá do panoráma obce a patří k nejfotografovanějším objektům v okolí.
  www.lewin-klodzki.pl
Domy tkalců ve městě Międzylesie
- Międzylesie
  Z původního souboru tzv. sedmi bratří, neboli sedmi dřevěných domů s podloubím, postavených koncem 18. století, se dochovaly pouze dva. Kdysi v nich byly obytné místnosti a dílny tkalců vyrábějících lněné plátno a sukno. Všechny domy byly přízemní, avšak s vysokou střechou obsahující dvoupatrové obytné a užitné podkroví. Přestože byly v letech 1955-1958 a 1970-1972 opravovány, do dnešní doby se dochovaly pouze dva z nich (č. 2 a 4). Po částečné rekonstrukci v nich dnes sídlí firmy a instituce.
  www.miedzylesie.pl
Hrad a zámek ve městě Międzylesie
- Międzylesie
  Z původního gotického hradu se zachovala pouze kamenná Černá věž. Zámek, skládající se z renesanční a barokní části, patří k největším v Dolním Slezsku. Jedno jeho křídlo je adaptováno na hotel, zbytek je nevyužitý.
  www.miedzylesie.pl
Zřícenina hradu Šnalenštejn (Szczerba) v Gniewoszowě
- Gniewoszów
  Zřícenina hradu stojí na zalesněném, skalnatém hřbetu ve výšce 520 m nedaleko Gniewoszowa. Hrad byl postaven počátkem 13. století na místě staršího hradiště. Byl zničen za husitských válek (1428) a později již nebyl obnoven. Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky věže a 9 m vysokých zdí s pozůstatky obytných budov a sklepů.
  www.miedzylesie.pl
Solná jáma u Gniewoszowa
- Gniewoszów
  V prostoru bývalého kamenolomu ve svahu kopce Czerniec, v nadmořské výšce 590 m se nachází nevelká krasová jeskyně. Vytvořila ji protékající voda v čočce krystalického vápence. Jeskyně je dlouhá kolem 40 m a ukončuje ji malé jezírko. Název dostala podle vápencových krápníků, které svým vzhledem připomínají sůl.
  www.miedzylesie.pl
Podzemní prohlídková trasa - Hornické muzeum v Nowé Rudě
- Nowa Ruda
  Hornické muzeum se nachází v areálu bývalého dolu Piast Nowa Ruda. V expozičních sálech muzea jsou vystaveny hornické stroje, nářadí a náčiní, dýchací přístroje, bezpečnostní pomůcky pro horníky, plány, makety strojů, dopravníků, důlních věží, zařízení ke zpracování uhlí a zajímavá sbírka minerálů. V jedné z místností se nachází originální důlní dispečink. Muzeum seznamuje s 500letou historií těžby kamenného uhlí v Nowé Rudě a okolí. Kromě nadzemní expozice nabízí prohlídku 700 metrů dlouhé štoly. Toto důlní dílo je vybaveno původním zařízením ze zrušeného dolu. Prohlídku zpestřuje jízda důlním vláčkem. Muzeum se nachází na trase Nowa Ruda - Wałbrzych.
  www.um.nowaruda.pl
Dům-Muzeum profesora Josepha Wittiga v Nowé Rudě
- Nowa Ruda
  V tomto domě v letech 1927-1946 bydlel Joseph Wittig (1879-1949) - profesor teologie, kladský básník a kronikář Nowé Rudy (mj. autor Kroniky města Nowa Ruda, vydané v roce 1937 u příležitosti 600. výročí založení města). V domě jsou zpřístupněny k prohlídkám dvě místnosti. Jedna zařízením připomíná spisovatelovu pracovnu, ve druhé je instalována expozice věnovaná jeho životu a tvorbě. Jsou zde vystaveny fotografie, kopie dokumentů a ukázky Wittigových děl, včetně zmíněné knihy "Chronik der Stadt Neurode". Muzeum se nachází v půvabném rodinném domě, který si Joseph Wittig nechal postavit nedaleko silnice spojující centrum Nowé Rudy s městskou částí Słupiec.
  www.um.nowaruda.pl
Zámek v Bożkowě
- Bożków
  Zámek v Bożkowě nechal postavit na počátku období renesance hrabě Magnis. Jeho předchůdce Alexandr Magnis založil park o rozloze 3 hektarů, ve kterém zřídil bažantnici, oranžérii a jezírko se zlatými rybičkami. O rozkvět a rozšíření rodového majetku se zasloužil hrabě Anton Alexandr Magnis, s jehož jménem je spojena barokně-klasicistní přestavba zámku provedená v roce 1787, výstavba umělé zříceniny, rozhledny a myslivny. V roce 1800 nechal Alexandr v blízkosti zámku postavit umělou zříceninu, do které umístil 16 náhrobních desek ze 16. a 17. století. V roce 1813 nechal na nedalekém kopci Grodziszcze (396 m) postavit zděnou rozhlednu. V roce 1870, za hraběte Wilhelma Magnise, zámek vyhořel. Rekonstrukce provedená o rok později (1871) mu dala současný vzhled. Po roce 1945 zámek přešel do majetku polského státu a od té doby postupně chátrá. Bożkowský zámek byl nejhonosněji zařízeným šlechtickým sídlem na území Kladska.
  www.um.nowaruda.pl
Rezervace Bukowa Kalenica v Sovích horách
- Jedná se o lesní přírodní rezervaci ve vrcholových partiích Sovích hor (Góry Sowie). Předmětem ochrany je původní bukový les s hodnotným podrostem. Na vrcholu hory Kalenica stojí ocelová rozhledna. V okolí rostou velké skupiny tisů, v lese žijí mufloni dovezení z Korsiky.
  www.um.nowaruda.pl
Velká Sova - nejvyšší vrchol Sovích hor
- Obec Nowa Ruda
  Velká Sova (Wielka Sowa, 1015 m n. m.) je nejvyšší vrchol Sovích hor (Góry Sowie), na kterém stojí nově opravená kamenná rozhledna. Nachází se na území obce Nowa Ruda.
  www.um.nowaruda.pl
Lázeňský park a promenáda v Polanici Zdroji
- Polanica Zdrój
  Místo procházek turistů a lázeňských pacientů. Zaujímá plochu 13 ha a bezprostředně sousedí s lázeňskými budovami - sanatorii a penzióny. U hlavní aleje parku stojí sanatorium Wielka Pieniawa, postavené v roce 1906. Proti sanatoriu je umístěna fontána, kterou v létě osvětluje 16 barevných reflektorů. V průčelí parku je situován okázalý pavilon z roku 1913 s halou k pití minerálních léčivých vod a krytou promenádou, která současně plní funkci koncertního sálu, kde často probíhají lázeňské koncerty. K pavilonu přiléhá Lázeňské divadlo M. Ćwiklińské, postavené v roce 1925. Po obou březích řeky Dušnické Bystřice (Bystrzyca Dusznicka), která protéká celým městem, vede promenáda obnovená po povodni, jež město postihla v roce 1997. Promenáda je oblíbeným místem návštěvníků i obyvatel Polanice Zdroje. Řada obchůdků, restaurací a kaváren, před kterými jsou v letním období rozestaveny zahrádky s barevnými slunečníky, dává tomuto místu neobyčejnou atmosféru. Nad promenádou se tyčí věž kostela Nanebevzetí Panny Marie, postaveného v roce 1910. V blízkosti kostela se nachází nejstarší budova ve městě, postavená v letech 1706-1708, původně jezuitský dvůr, dnes Výchovný ústav pro děti, provozovaný řádovými sestrami sv. Josefa. V bývalé hospodářské budově tohoto dvora působí nemocnice plastické chirurgie.
  www.polanica.pl
Letní bobová dráha Góralka v Polanici Zdroji
- Polanica Zdrój
  Letní bobová dráha je atrakce určená pro děti i dospělé. Má délku kolem 450 m. Jízda je zcela bezpečná, přestože zkušení jezdci dosahují rychlosti téměř 40 km/h. Kdo nemá dostatek odvahy, může vozík přibrzďovat ruční brzdou. Organizované skupiny si mohou pronajmout celou dráhu k rekreačním jízdám nebo závodům.
  www.polanica.pl
Vrchol Szczeliniec Wielki v Karłowě
- Karłów
  Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki, 919 m n. m.) je nejvyšší vrchol Stolových hor a současně i jejich nejatraktivnější místo. Zdaleka vypadá jako hora s rozlehlým plochým vrcholem a téměř kolmými svahy. Ve skutečnosti je však vrchol velice členitý - s mnoha hlubokými rozsedlinami, průchody a mezerami mezi skalami. Popraskáním a erozí pískovcových skal vzniklo na vrcholu této hory skalní město tvořené působivě formovanými skalními útvary, které často mají své názvy: např. Kvočna, Mamut, Velbloud, Hlava princezny, Slon a Kazatelna. Zajímavou částí Velké Hejšoviny je tzv. Peklíčko (Piekiełko) - skalní rozsedlina délky 100 m a hloubky 20 m, ve které panuje specifické mikroklima s nízkou teplotou a velkou vlhkostí vzduchu. Na vrchol Hejšoviny vede 680 kamenných schodů.
  www.radkow.eu
Mariánská poutní bazilika ve Wambierzycích
- Wambierzyce u Radkowa
  Wambierzycké mariánské poutní místo nazývané Dolnoslezským Jeruzalémem, tvořené bazilikou, křížovou cestou se 74 kapličkami a pohyblivými jesličkami, je opravdovou perlou mezi památkami kladského výběžku. Počátkem 13. století slepý Jan z Raszewa získal zpět svůj zrak díky modlitbám před soškou Panny Marie s Ježíškem, umístěné na mohutné lípě. Zpráva o zázračném uzdravení se rychle roznesla. K lípě začalo přicházet stále více věřících, pro sošku byl postaven kamenný oltář s kropenkou a svícnem. Velké encyklopedie Herderova uvádí, že do Wambierzyc každoročně přijíždí kolem 200 tisíc poutníků. Současná podoba baziliky pochází z let 1715-1720. Uvnitř je velmi bohatá barokní výzdoba z 18. století, mj. hlavní oltář, boční oltáře, kazatelna, obrazy, sochy. Kostel byl vysvěcen v roce 1720. Hlavní oltář a kazatelna jsou dílem řezbáře Karola Sebastiana Flakera. V roce 1936 papež Pius XI udělil wambierzyckému kostelu titul bazilika minor.
  www.sanktuarium.wambierzyce.pl
Pohyblivé jesličky ve Wambierzycích
- Wambierzyce
  Pohyblivé jesličky v roce 1882 zhotovil a zprovoznil místní zámečník L. Wittig. Za 28 let vyřezal kolem 800 figurek, z nichž 300 se pohybuje. Biblické výjevy jsou doplněny scénami z každodenního života a představené na pozadí místní krajiny.
  www.sanktuarium.wambierzyce.pl
Skanzen, etnografické muzeum a mini ZOO
- Wambierzyce
  Ve skanzenu je instalována expozice předmětů každodenní potřeby, strojů a dokumentů z 19. a 20. století, jejichž sbírání se již déle než 30 let věnuje pan Marian Grncarski. Můžeme zde také obdivovat historické mlýnské stroje, staré nádobí, sbírku zbraní, minerálů, zkamenělin a soch. V mini zoologické zahradě, která je součástí skanzenu, žijí daňkové, divoká prasata, vietnamská prasata, pštrosi a další zvířata.
  www.radkow.eu
Vodní nádrž u Radkowa
- Radków
  Na břehu vodní nádrže u Radkowa se nachází rekreační středisko s ubytováním a půjčovnou vodního vybavení (kajaky, loďky atd.). Od nádrže je pěkný výhled na hřeben Stolových hor.
  www.radkow.eu
Medvědí jeskyně
- Kletno
  Medvědí jeskyně se neustále těší obrovskému zájmu turistů. Její počátky sahají až do prekambrického období, tedy 4,5 miliardy let do minulosti. Vstup do jeskyně se nachází v nadmořské výšce 800 m a je chráněn pavilonem, ve kterém je umístěna pokladna, expozice, kavárna a místnost, kde se promítá film o jeskyni. Prohlídková trasa vede prostředním patrem jeskyně. Je velmi dobře připravena. Návštěvníci procházejí pohodlnou chodbou a na rozdíl od jeskyňářů se nemusí plazit po zemi nebo protahovat úzkými tunely.
  www.jaskinia.pl
Sklárna na výrobu křišťálu Violetta ve Stroni Śląském
- Stronie Ślaskie
  Sklárna Violetta má téměř 200letou historii. V 60. letech 19. století zahájil Franz Losky výrobu skla, ke které jako vstupní surovinu využíval křemen těžený v okolí. Továrnu původně pojmenoval podle majitelky zdejšího panství princezny Mariany Oranžské. Dnes huť vyrábí sklo umělecké i užitné.
Rezervace Śnieżnik Kłodzki
- Stronie Śląskie
  Přírodní rezervaci tvoří vysokohorské louky nad hranicí lesa v nejvyšších partiích polské části masivu Králického Sněžníku (nejvyššího vrcholu na území Kladska - 1425 m). Je to hodnotný přírodní soubor v Sudetech, kde na kopulovitém vrcholu najdeme vedle travin také vzácné druhy horských rostlin. Na Sněžníku stála 33 m vysoká kamenná rozhledna, ze které zbyla jen hromada kamení. Z rozlehlého vrcholu jsou velmi dobře vidět celé Sudety. Na svahu hory, na horské louce zvané Hala pod Śnieżnikiem, stojí ve výšce 1218 m turistická chata Na Śnieżniku, připomínající alpskou usedlost. Je to druhá největší turistická chata v Sudetech, kterou v roce 1871 nechala postavit princezna Mariana Oranžská.
  www.stronie.pl
Muzeum země v Kletně
- Kletno u Stronie Śląského
  V muzeu je instalována stálá expozice hornin, minerálů a zkamenělin. Zajímavým exponátem je zkamenělé dinosauří hnízdo
  www.kletno.info.pl
Bývalý uranový důl v Kletně - podzemní trasa
- Kletno u Stronie Śląského
  Zajímavou technickou památkou je štola bývalého uranového dolu. Těžba zde probíhala v poválečném období pro potřeby Sovětského svazu. K prohlídkám je zpřístupněna pouze část chodeb, jejichž celková délka činí téměř 40 kilometrů.
  www.kletno.info.pl
Lyžařské středisko Czarna Góra
- Sienna u Stronie Śląského
  Czarna Góra (Černá hora) u osady Sienna je nejmladším a současně největším lyžařským reálem v této části Sudet. Disponuje 8 kotvovými vleky a 4 km uměle zasněžovaných sjezdovek. Jeho hlavní atrakcí je sedačková lanovka s celoročním provozem, jejíž horní stanice se nachází téměř na samém vrcholu hory (1205 m). Lanovka a rozhledna na vrcholu poskytují nádherný výhled.
  www.stronie.pl
Novogotický zámek ve Szczytné
- Szczytna
  Zámek je malebně situován na vrcholu kopce Szczytnik (589 m n. m.). Interiéry zámku, kromě zámecké kaple, bohužel nejsou přístupné. Cestou kolem bočního křídla zámku, která prochází branou se dvěma věžičkami, lze dojít na skalní vyhlídku, ze které se otevírá nádherný pohled na celé údolí s městečkem Szczytna. Zámek stojí na obdélníkovém půdorysu, má jednu válcovou a dvě čtyřboké věže. Je obehnán hradbou s cimbuřím, na které kdysi stála děla. Zdi zámku jsou mohutné jako u středověkého hradu a vjezd dříve chránil padací most. Celá stavba má mnoho novogotických prvků, např. podsebití, orámování oken a portály. Interiéry jsou zdobeny rytířskými a loveckými motivy. V blízkosti zámku vede křížová cesta s reliéfy z pískovce zasazenými do skály.
  www.szczytna.pl
Sklárna na výrobu křišťálu Sudety ve Szczytné
- Szczytna
  Sklárna Sudety má několik set let starou historii a její kořeny sahají hluboko do zdejší sklářské tradice. V roce 1770 byla založena sklářská huť v Batorowě, označovaná za předchůdkyni naší sklárny; právě zde byla zahájena výroba a zpracování křišťálového a stolního skla. V roce 1771 bylo v Batorowě poprvé vytaveno křišťálové sklo a o dva roky později byla zahájena výroba stolního skla, zejména číší na víno, slavnostních pohárů a pivních korbelů. Tyto výrobky byly zdobené rytinami, zlacením a stříbřením. V roce 1827 se majitelem sklárny stal major Leopold Martiz Hochberg, který továrnu rozšířil a začal používat secesní dekory. V současné době sklárna vyrábí širokou škáli křišťálových předmětů - foukaných nebo lisovaných (ručně nebo automaticky). Nabízí bohatě zdobené výrobky za dostupné ceny. Továrna vlastní návrhářskou dílnu, která tvoří výrobky různého tvaru s nejrůznějšími vzory výbrusu. Realizuje také projekty podle požadavků zákazníka, např. servis pro anglický královský dvůr, jídelní servis pro zaoceánskou loď St. Batory, sklenice pro polské aerolinie LOT zdobené rytinami a ozdobné poháry pro diplomatická zastoupení.
  www.szczytna.pl
Rašeliniště u Zieleńce
- Szczytna
  Stáří rašeliniště se odhaduje na 7600 let. Území, na kterém rašeliniště leží, bylo v minulosti královským majetkem. Patřilo českým králům, slezským knížatům, rakouskému císaři i pruskému králi. V minulosti se objevily pokusy o hospodářské využití rašeliniště. První opatření na jeho ochranu bylo přijato v roce 1919. Území o rozloze 85 hektarů bylo vyhlášeno rezervací. Byly vybudována stezky pro návštěvníky a dvě rozhledny. V roce 1954 byla rezervace obnovena. Rezervace měla rozlohu 123 ha - vztahovala se na celé rašeliniště Topielisko a nevelkou část rašeliniště Czarne Bagno. V současné době podléhá ochraně celé území obou jmenovaných rašelinišť. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v polské části Sudet a jeden z největších v celém Polsku. Současně je to botanicky nejzajímavější oblast Bystřiských hor (Góry Bystrzyckie). Rašeliniště leží v nadmořské výšce 750-770 m. Panují zde velmi extrémní klimatické podmínky. Roční souhrn srážek překračuje 1300 mm a průměrná roční teplota činí +4 °C. Mezi zajímavé a vzácné rostlinné druhy zde patří bříza trpasličí, ostřice chudokvětá, ostřice bažinná, hrotnosemenka bílá, blatnice bahenní, rosnatky, borovice blatka a klikva maloplodá.
  www.szczytna.pl
Golfové hřiště Chopin Golf Szczytna
- Szczytna
  Ve městě Szczytna, ležícím mezi lázeňskými městy Polanica Zdrój a Duszniki Zdrój, se nachází jediné golfové hřiště v Kladské kotlině. Je to místo vhodné jak pro začátečníky nebo pokročilé hráče golfu, tak i pro každého, kdo chce strávit čas v příjemném prostředí. 10% SLEVA PRO KLIENTY ZUK S.A.
  www.golfspa.pl
Zámek Książ
- Wałbrzych
  Książ je největší zámek v Dolním Slezsku, třetí největší v Polsku a jeden z největších zámků v Evropě. Často je nazýván Perlou Dolního Slezska. Tento původně středověký hrad leží na severním okraji města Wałbrzych v chráněné krajinné oblasti Książański Park Krajobrazowy. K prohlídkám je zpřístupněna pouze část objektu (což způsobila jeho bouřlivá historie). Je možné si prohlédnout přepychové královské sály, věž s nádherným výhledem do okolí, terasy s vodotrysky a květinou výzdobou a také část podzemí (pouze s průvodcem). Na zámku pravidelně probíhají dočasné, nejčastěji fotografické výstavy, je zde obchod se starožitnostmi a na terasách kavárny. Část zámku plní funkci hotelu. Zámek v celé jeho kráse lze obdivovat z vyhlídky, která se nachází nedaleko příjezdové cesty. Kromě zámku doporučujeme navštívit také nedaleký hřebčín a skleník
  www.ksiaz.walbrzych.pl